Jdi na obsah Jdi na menu

Karlův most

18. 11. 2012

Předchůdci Karlova mostu

V místě mostu býval nejprve přechod přes svázané klády, tzv. prahy. V 10. stol. už je zmiňován dřevěný most, který ale býval ohrožován každou větší vodou, proto nechal Vladislav II. postavit kolem r. 1170 kamenný most Juditin. Ten zde stál až do r. 1342, kdy byl zničen povodní. Most vděčil vzdělané a energické Vladislavově manželce Juditě Durynské nejen za jméno, ale pravděpodobně se hodně zasloužila i o jeho samotný vznik. Do dnešní doby se z mostu dochoval románský reliéf v interiéru menší malostranské mostecké věže (zobrazuje sedící postavu, zřejmě panovníka, který odevzdává listinu klečícímu - existují různé názory, o jaké postavy a jakou událost se mohlo jednat). Ve zvýrazněném nárožním rizalitu křižovnického kláštera je zastavěna staroměstská mostecká věž ze 13. stol. a pod průčelím kláštera se dochoval krajní staroměstský oblouk (v dnešní galerii). Další zbytky oblouků jsou ve sklepech několika domů v ulici U Lužického semináře. Hlava Bradáče, která je dnes ve staroměstské nábřežní zdi, byla původně také na Juditině mostě, zřejmě na prvním staroměstském oblouku, a sloužila jako vodočet. Jak vypadala románská mostní dlažbaje možno vidět u viničního sloupu sv. Václava na nároží kostela sv. Františka.

Karlův most (Kamenný, Pražský)

(název Karlův se vžil až kol. r. 1870 na základě dřívějšího podnětu K. H. Borovského) je nejstarším dochovaným pražským mostem. Základní kámen položil Karel IV. 9. 7. 1357 v 5:31 ráno a toto datum a čas nebyly vybrány náhodou. Když čísla zapíšeme následujícím způsobem: 1 3 5 7 (rok) 9 (den) 7 (měsíc) 5 3 1 (čas), získáme vzestupnou a sestupnou stupnici s vrcholem 9:

Podobných magických souvislostí, týkajících se Karlova mostu, je více a v současnosti je možné se s nimi seznámit ve filmu promítaném ve staroměstské mostecké věži. Řízením stavby byl pověřen Petr Parléř, most byl ale zcela dokončen až po jeho smrti počátkem 15. století; je z pískovcových kvádrů, dlouhý 515,76 m, široký 9,5 m (patřil mezi nejmohutnější mostní stavby své doby), spočívá na 16 obloucích nestejného rozpětí od 16,62 do 23,38 metru. Několikrát byl poničen povodněmi, mj. v letech 1432 (zbořeno 5 pilířů), 1784 a zejména v r. 1890, kdy naplavené dříví z horního toku Vltavy zbořilo 2 pilíře a 3 klenby. V r. 1723 byl most osvětlen olejovými lucernami. Schodiště na Kampu bylo postaveno r. 1844 na místě starých schodů z r. 1785. Vyšlapané chodníky po stranách mostu byly v r. 1833 nahrazeny chodníky ze železných ploten, opatřených zářezy proti uklouznutí.

Doprava na Karlově mostě

Od r. 1883 jezdila po mostě koňská tramvaj, tzv. koňka, kterou nahradila r. 1905 elektrická dráha. Aby vrchem vedené dráty nerušily umělecký vzhled mostu, vymyslel František Křižík speciální vedení mostovkou. Těžké vozy ale příliš otřásaly stavbou, proto byly r. 1908 nahrazeny autobusy. Ani ty ale nebyly ideální, takže provoz byl opět přerušen následující rok a obnoven až r. 1932 s využitím autobusů na pneumatikách. Veřejná doprava zde fungovala až do II. světové války, provoz automobilů skončil r. 1965.

Mostecké věže

Stejně jako most, i staroměstskou věž stavěla parléřovská huť; spodní část vznikla ještě za života Karla IV., tzn., že jeho sedící socha, která je součástí výzdoby, má skutečnou podobu panovníka. Druhá sedící postava je Václav IV., mezi nimi stojí sv. Vít - patron mostu. V horní části, která představuje nebeskou sféru, je sv. Prokop a sv. Zikmund. Bohatá sochařská výzdoba byla původně i ze strany obrácené k Malé Straně, byla však zničena při neúspěšném obléhání mostu Švédy r. 1648 (připomíná nápis na pamětní desce od B. Spinettiho). Bojovalo se tu také r. 1420, kdy tudy táhli husité na Malou Stranu a naposledy v revolučním roce 1848. Od r. 1621 tu byly pro výstrahu na několik let zavěšeny koše s hlavami 12 z pánů, popravených na Staroměstském náměstí.

Malostranské mostecké věže

Menší věž byla už součástí Juditina mostu. Dnešní podoba je renesanční z r. 1591, kdy byla přestavěna a snížena po požáru. Větší věž byla postavena na místě starší předchůdkyně ve 2. pol. 15. stol. za vlády Jiřího z Poděbrad. Mezivěžní brána vznikla poč. 15. stol.

Sousoší

Na zábradlí je rozmístěno 30 soch a sousoší, většina pochází z období 1706-14. Ve 14. stol. tu byl umístěn první kříž, do r. 1503 byla postavena také socha Bruncvíka, z níž se dochoval jen podstavec, dnes umístěný v Lapidáriu Národního muzea. Na původním místě je replika od Ludvíka Šimka, který vytvořil rovněž rytířovu postavu. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z r. 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v r. 1928. Sochy a sousoší, které byly později zničeny povodněmi, nebo které byly poškozeny povětrnostními vlivy a restaurovány, byly nahrazeny kopiemi soudobých umělců a originály umístěny např. do Lapidária Národního muzea či do Gorlice na Vyšehradě. Většina soch je z pískovce, sv. Filip Benicius je z mramoru a sv. Kříž (Kalvárie) a Jan Nepomucký jsou z bronzu.

V současnosti most spravuje Sdružení výtvarníků Karlova mostu, plastiky spravuje Galerie hlavního města Prahy. Karlův most je národní kulturní památkou.

Zdroj: http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/2-karluv-most.shtml

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář